Chci se objednat

Očima oční lékařky aneb Opravdu čtení potmě kazí zrak?

22.06.2017

Nečti potmě, zkazíš si oči! Touto poučkou se ohání celé generace rodičů, když načapají své potomky s knihou a baterkou pod peřinou. Dá se takto zrak opravdu pokazit?

Čtení ve špatném světle nemá na vznik zrakových vad žádný vliv. Oči se ale zbytečně namáhají. U mladých lidí, kteří mají velkou zaostřovací schopnost, půlhodinka četby pod dekou nevadí vůbec. Oční sval padesátníka už se v takových podmínkách trápí mnohem více.

Co muži? Bývají k nějakému druhu očních problémů náchylnější?

Výhradně mužskou vadou zraku je barvoslepost, která postihuje asi šest procent z nich. Ženy vážnými typy této poruchy netrpí vůbec. Je to dáno rozdíly v genetické výbavě obou pohlaví.

Zase ta genetika! Jak moc se geny podepisují na barvě očí? Může se hnědookému páru narodit modrooký potomek?

Možné to je. Fototyp, tedy barva vlasů, kůže a očí, se nedědí jedním genem, ale součtem mnoha genů, které se nastřádají z různých generací. Barvu očí tedy můžete mít klidně po pradědovi. Po narození mají všechny děti oči modré, protože v nich není usazený pigment. Oko se postupně pigmentuje a jeho barva se ustálí až mezi prvním a třetím rokem.

Někomu ale modré oči zůstanou...

Jde o lidi, kteří mají pigmentu obecně málo. Jejich oči jsou pak citlivější. A to jak na světlo, tak na mechanické podráždění. Modroocí lidé také intenzivněji vnímají bolest, hůře se jim hojí jizvy, jejich kůže je senzitivnější na slunce a podobně.