Objednejte se Zeptejte se

60% lidí na světě trpí oční vadou, ale pouze každý čtvrtý problém řeší

22.10.2015

„Problematiku zhoršující se kvality zraku světové populace je nutné nebrat na lehkou váhu. Pouhý zlomek lidí používá adekvátní korekci a z toho plynou značná rizika, u krátkozrakosti obzvláště. Špatný zrak může vést k bolestem hlavy, k únavě a nižšímu stupni soustředění. Například za volantem mohou být všechny tyto faktory velmi nebezpečné,“ připomíná doc. Šárka Skorkovská, primářka brněnské kliniky NeoVize.

Myopie ve světě a u nás

Zatímco v Evropě a USA je udáván výskyt až 40 %, v asijských zemích je toto procento ještě mnohem vyšší. Například v Číně se prevalence krátkozrakosti už v roce 1930 odhadovala na 70 %. V roce 1983 byly v Číně zveřejněny šokující výsledky šetření: krátkozrakých bylo 24,9 % dětí ve věku 10 let, 63 % v 19 letech a 82 % vysokoškolských studentů. Dnes jen v Šanghaji vzrostl počet mladých myopů s brýlemi nebo čočkami na 90 procent! Alarmující je také nárůst krátkozrakosti u dětí a studentů v Japonsku. Podle odborníků na tom mají podíl jak těžké a složité znaky písma a začátek školní docházky ve velmi raném věku, tak prakticky nepřetržitý pobyt v uzavřených prostorách.

 „Odhaduje se, že v České republice je kolem 20% lidí krátkozrakých,“ doplňuje doc. Skorkovská, jejíž klinika bude 8. října na brněnském Náměstí Svobody měřit dioptrie zdarma.

Proč vzniká krátkozrakost

Co se při krátkozrakosti vlastně děje v oku? Paprsky procházející rohovkou a čočkou se nestřetávají na sítnici ale před ní. Od tohoto místa se pak paprsky zase rozbíhají, a tak se na sítnici obraz nepromítá ostře a je rozmazaný. Zpravidla je to dáno tím, že je krátkozraké oko příliš dlouhé – jeho bulva je nadměrně protažená, ale příčinou může být i přílišné zakřivení čočky, kombinace obou faktorů a výjimečně také zvýšená lomivost optického aparátu oka.

 „Přesný důvod vzniku krátkozrakosti u očí a jejího zhoršování nebyl zatím objasněn.  Vyšší a vysoká krátkozrakost je nepochybně ovlivněna geneticky.  Dlouhodobé čtení a práce na krátkou vzdálenost vyžaduje ostrý obraz do blízka, což u očí umožňuje zvýšená akomodace čočky.  Tato dlouhodobá činnost na blízko, vyžadující udržení ostrého sítnicového obrazu, vede k růstu očního bulbu a vzniku či postupnému zhoršování krátkozrakosti a následnému nárůstu počtu dioptrii. U krátkozrakých očí dochází také k atrofii akomodačního svalu, následkem čehož nevzniká ostrý obraz na sítnici při práci do blízka a toto opětovně může vést k progresi krátkozrakosti.  Některé teorie také zmiňují vliv nitroočního tlaku a jejímu vlivu na prodlužování očního bulbu, což také může být důvodem nárůstu krátkozrakosti,“ doplňuje MUDr. Jana Mikšovská, oční lékařka kliniky DuoVize.

Na vzniku krátkozrakosti se určitým způsobem podílí i současný způsob života, kdy děti většinu volného času věnují hrám na počítači, tabletu, mobilu či sledování televizní obrazovky. Vidění do dálky totiž stimuluje a pozitivně ovlivňuje pobyt na přirozeném světle a časté zaměřování pohledu na vzdálené předměty v okolí. A to je spojeno hlavně s aktivitami, které děti provozují venku, na hřišti nebo v přírodě. Pohyb na čerstvém vzduchu tedy prospívá nejen zdraví a fyzické kondici, ale i zraku.

 „Krátkozrakost bývá většinou diagnostikována u dětí a dospívajících, ale může se objevit i později. Většinou postupně narůstá až do časné dospělosti, kdy se vývoj většinou zcela nebo téměř zastaví. Po dvacátém roku života se obvykle její hodnoty nemění, většina případů krátkozrakosti se stabilizuje, některé se ale s věkem mohou zhoršovat,“ potvrzuje MUDr. Andrea Janeková, lékařka Očního centra Praha.

Moderní řešení krátkozrakosti – laserová operace

Pro krátkozraké pacienty jsou velmi vhodným řešením laserové nebo chirurgické zákroky. Principem všech laserových metod na odstranění dioptrií je změna zakřivení oční rohovky. Optický systém oka je ve výsledku upraven tak, aby byl na sítnici schopen zobrazovat pozorované předměty co nejpřesněji. Tímto typem operace je možné odstranit nejen krátkozrakost, ale i dalekozrakost a astigmatismus.

„Při refrakčních operacích očí na naší klinice používáme femtosekundový laser, pomocí něhož provádíme zákrok zvaný NeoSMILE 3D®. Laser velice delikátním a jemným způsobem nařízne rohovku zhruba v délce tří milimetrů a následně pomocí 3D technologie oddělí tzv. lentikulu, neboli část rohovky uvnitř oka, kterou je potřeba vyjmout, aby měl pacient ostré vidění. Tu pak chirurg tím jemným naříznutím vyjme. Nepoužíváme tudíž žádné skalpely ani mikrochirurgické šití,“ popisuje MUDr. Mikšovská. Už druhý den po operaci vidí pacient zcela normálně a do čtrnácti dnů se dokonale zahojí také třímilimetrová ranka.