JSME BEZPEČNÉ PRACOVIŠTĚ. Operujeme, vyšetřujeme. Jsme tu pro vás

Chci se objednat

Veronika Rodová z OKTAGON MMA

24.10.2019
Veronika Rodová z OKTAGON MMA

Veronika Rodová, jedna z mála profesionálních zápasnic MMA, která se už několikrát představila na zápasech česko-slovenské organizace OKTAGON, v létě podstoupila laserovou operaci očí NeoSMILE 3D. Veroniku jsme vyzpovídali, abychom se dozvěděli něco více nejen o tom, jak je občas náročné skloubit práci, zápasení a osobní život, ale také proč se rozhodla rozloučit se s dioptriemi jednou pro vždy.

 

Veronika je na první pohled něžná slečna, která se v zápasnické kleci mění k nepoznání.

 

Jak dlouho se věnuješ MMA a jak ses k tomu dostala?

Na této úrovni přibližně 4 roky. Vždycky říkám, že MMA si mě našlo samo. Jako dítě jsem skoro vůbec nesportovala, byla jsem trochu nemotorná a měla jsem nadváhu. Chvilku jsem jezdila na koni a potom jsem na střední škole zkoušela karate. A právě přes karate jsem se dostala k brazilskému jiu-jitsu a později k MMA. Hned jsem věděla, že je to něco, co jsem hledala a nesmírně mě to naplňuje. Po absolvování bakalářského studia ekonomiky jsem chtěla změnu, a proto jsem se rozhodla, že budu pokračovat v magisterském studiu v Praze, obor sportovní management. Jedním z hlavních cílů bylo začít se věnovat MMA. Nejdříve na amatérské úrovni ze které to postupem času přešlo do úrovně profesionální. MMA jsem si vybrala proto, že se mi líbí, že musí mít v sobě člověk bojovníka a musí se chtít neustále překonávat. Nejvíce ale oceňuji komplexnost tohoto sportu – je to mix všeho – boje a různých disciplín. Trénink nikdy není jednotvárný a vždy se při něm můžeme zlepšovat, posouvat a rozvíjet se. Člověk také poznává sám sebe.

 

V reálném životě působíš velmi skromně a introvertně. Na zápasech a v kleci to tak ale vůbec nevypadá.

Ano, jsem velký introvert a ve skutečnosti se bojím kamer a rozhovorů. Na zápasy jsem ale trénovaná, protože to dělám dvakrát denně a jsem na to připravená. V kleci je to ale něco jiného, tam si to spíš užívám a je to důvod, proč tvrdě pracuji. Pro mě je to jiný svět, svět, kde můžu být sama sebou. Když se zavřou dveře od klece, v momentě přepnu na autopilota a přeměním se na bojovníka.

 

Trénuješ většinou pouze s muži. Jsou k tobě více ohleduplní než ženské zápasnice?

Vzhledem k tomu, že jsem u nás v tělocvičně jediná žena zápasící profesionálně, musím trénovat hlavně s muži. Mimo tělocvičnu ale trénuji i se ženami. Muži, kteří jsou ve stejné váhové kategorii jako já, jsou od přírody silnější. Do určité míry musí použít přiměřenou sílu. Pokud jsou to amatéři, mají často problém ji odhadnout. Někdy se stane, že muž začátečník těžko překoná fakt, že žena je na tom technicky lépe a je zdatnější než on, proto použije více síly.

 

Mimo to, že tě fanoušci znají jako zápasnici MMA, není to tvoje jediné „zaměstnání“. Mimo to se věnuješ ještě jiné práci. Proč?

V MMA jsem se posunula na profesionální úroveň, ale z finančního hlediska je to bohužel druh sportu, který není dobře ohodnocený a člověk se nim neuživí. Vystudovala jsem sportovní management a momentálně pracuji jako office manažerka v jedné IT firmě. Ráda bych ale pracovala ve svém oboru, bohužel jde ale zatím o kompromis. Sport je momentálně prioritou číslo jedna, i přesto, že mě neuživí.

 

Jak zvládáš spojení full-time práce a zápasení na profesionální úrovni?

Není to lehké. Snažím se kombinovat sport a práci, jak nejlépe to jde. Budování kariéry zatím odkládám stranou, protože nejde dělat dvě věci stoprocentně. Vyžaduje to hodně organizování a plánování. Někdy musím omezit trénink kvůli práci a někdy je to zase naopak. Můj den začíná i končí tréninkem. Večer se snažím regenerovat, chodit na masáže nebo na fyzioterapii. Všechno to jde na úkor osobního života. Člověk tím ale musí žít a musí to milovat, jinak se to dělat nedá.

 

Mimo práce jsi měla i další nevýhodu – krátkozrakost. Jak tě to omezovalo v běžném životě a při sportu?

Ano, měla jsem dioptrie -4 už od dětství. V 15 jsem začala nosit pouze kontaktní čočky. S těmi se ale neslo více problémů a omezení. Lidi s kontaktními čočkami ví, že oči bývají po celém dni unavené, obzvlášť když vykonávají kancelářskou práci a celý den se dívají do počítače. Pokud člověk chce vést aktivní život, je to náročné. Neustále si musí dávat pozor a kontrolovat se, ať už chce jet na dovolenou k moři nebo si jen tak zaplavat v bazénu. Ráno vám všechno trvá o dost déle, protože si nejprve musíte nasadit kontaktní čočky a až potom můžete fungovat. Při sportu to bylo ještě horší. Pravidelně se mi stávalo, že mi čočka vypadla během tréninku a zápasu. Déle mi pak trvalo, než se oči znova zaměřili na soupeře, protože reakční čas byl delší. Kvůli tomu jsem mohla být pomalejší nebo zbytečně dostat ránu, kterou jsem neviděla. Těžší byl i odhad vzdálenosti. Vidění se rozmazávalo i během zápasu, když byly kolem ostrá světla a kamery. Často se mi stávalo, že jsem po zápase soupeřku vlastně ani neviděla. Buď  mi vypadly čočky nebo jsem je měla úplně zamlžené. Pro sportovce je nošení čoček či brýlí určitě handicap. Proto jsem se pro zlepšení celkové kvality života rozhodla podstoupit laserovou operaci očí. Myslím, že je to ta nejlepší investice.

 

Cítila jsi před operací strach?

Právě naopak, nemohla jsem se dočkat. Myslím, že když je člověk klidný a jde ke kvalitním odborníkům nemusí se ničeho bát. Proto jsem vyhledala NeoVizi. Neměla jsem žádné pochybnosti, díky důkladnému vyšetření u MUDr. Adriany Smorádkové, přístupu celého kolektivu včetně pana primáře MUDr. Radovana Piovarčiho, který mě operoval, prostředí, recenzím a dostupným informacím. Určité obavy jsem měla pouze před prvním vyšetřením, protože jsem nevěděla, jaká metoda bude pro mé oči ta nejlepší. Všechno ale dobře dopadlo a podstoupila jsem laserovou operaci NeoSMILE 3D, která odstranila moji krátkozrakost, teda mínusové dioptrie a astigmatismus. Tato metoda je rychlá, bezbolestná a člověk může hned zase sportovat.

 

Jak ses cítila těsně po zákroku?

Operace byla pro mě jednoznačně bezproblémová a bezbolestná. Hned jsem normálně fungovala a měla jsem obrovskou radost. Chvilku člověk sice vidí jako v mlze a slzí mu oči, ale po pár hodinách zapomenete, že jste absolvovali nějaký zákrok a můžete si užívat život.

 

Jak ti tahle operace zlepšila život? Jaké jsou tvé nejbližší cíle?

Těšila jsem se hlavně na to, že hned ráno nebudu muset hledat kontaktní čočky a být omezená při plavání, potápění či spaní v přírodě. Nejdůležitější je však pro mě zlepšení ve sportu. Po operaci se zlepšil můj reakční čas a zaostřování v zápase, což je pro mě nesmírně důležité. Do nejbližšího zápasu chci jít v plné síle. Cíle mám nejvyšší, ale neříkám je nahlas a nejdříve se zaměřím na kroky směřující k jejich naplnění.

 

Foto – Viktória Suchanová, Oktagon – Peter Šulič

fotofotofotofotofoto