Krátkozrakost je daní civilizaci

06.11.2015

S lehkou a střední krátkozrakostí se potkávají nejčastěji děti mezi desátým a dvanáctým rokem. Hlavním příznakem této vady bývá zamlžené, neostré vidění na dálku, které se školáci při pohledu do dálky snaží zlepšit mhouřením oči, aby přes zúženou štěrbinu oční získávali lepší obraz. Ostatně právě od tohoto příznaku pochází také odborný název onemocnění – myopie, což v řečtině znamená „zavřené oči“.

Počet dioptrií u krátkozrakých lidí nejvíce narůstá v pubertě, po dokončení růstu zhruba kolem dvacátého roku života se obvykle počet dioptrií stabilizuje a už dál neroste.

„Odhaduje se, že v České republice je kolem dvaceti procent lidí krátkozrakých,“ uvádí docentka Šárka Skorkovská, primářka brněnské kliniky NeoVize. Nebývalý růst myopie zaznamenává východní Asie. Zatímco před šedesáti lety trápila krátkozrakost deset až dvacet procent čínské populace, v současné době podle vědeckého časopisu Nature postihuje 90 procent mladých Číňanů. V případě jihokorejského hlavního města Soulu hovoří čísla dokonce o 96,7 procenta.

Obrazovka je pro zrak jednostranným zatížením

Pokud máte doma školáka, pravděpodobně vás víc než suché údaje statistiky bude zajímat, co je příčinou krátkozrakosti a jak se na kvalitě zraku vašeho potomka podepisují smartphony, počítače a tablety, bez nichž se on – koneckonců stejně jako vy – neobejde.

Příčiny vzniku dětské myopie nejsou dosud přesně objasněny. Jisté je, že jde o souhrn dědičných předpokladů a různých vnějších faktorů, které mají za důsledek změny v růstu oka. Oproti našim předkům většinu času trávíme v uzavřených prostorách, v případě dětí ve školních třídách, kroužcích nebo doma u počítače, s nedostatkem přirozeného světla a vlhkosti. ̈

Časopis Nature před časem citoval studii, která právě uzavřené prostory, v nichž mladí lidé tráví čím dál víc času, označila za viníka nárůstu krátkozrakosti. Dokonce se objevují úvahy, které dávají rozvoj krátkozrakosti do souvislosti s délkou školní docházky a s časem, který stráví mladí lidé vzděláváním. Obrýlené japonské studenty zase spojují se složitými znaky písma a začátkem školní docházky ve velmi raném věku.

Jisté je, že našemu zraku jednostranné zatěžování nesvědčí. Sběrači plodů a lovci mamutů mrkali, zatímco my vytrvale zíráme na obrazovku počítače. Vidění do dálky stimuluje a pozitivně ovlivňuje pobyt na přirozeném světle a časté zaměřování pohledu na vzdálené předměty v okolí. A to je spojeno hlavně s aktivitami, které děti provozují venku – na hřišti nebo v přírodě. Jenže moderní život nás nutí zaostřovat zejména na blízké předměty, a to i v městské zástavbě.

Lidské oko je totiž optickým systémem, na jehož lámavé schopnosti se nejvíce podílí rohovka a čočka. Pro normální vidění je proto důležitý kulovitý tvar oka a také správné zakřivení rohovky a čočky, aby paprsky přicházející do oka dopadaly na sítnici. Je-li oko delší, paprsky dopadají před sítnici a vidění je neostré. Je-li oko menší, dopadají paprsky za sítnici a vidění je opět neostré. „Zaostření na různé vzdálenosti umožňuje nitrooční čočka. Ostré vidění na blízko vyžaduje svalovou činnost, čočka se vyklene, a tím vzroste její optická mohutnost. Pohled do dálky naopak svalovou činnost nevyžaduje,“ říká oftalmoložka Iveta Černá Kestřánková.

Málo využitá sítnice

Při pobytu v uzavřeném prostoru, třeba při sledování televize, déletrvajícím čtení nebo surfování na netu – u činností, vyžadujících dlouhé zaostřování zraku na jemné detaily v blízkosti oka, a zejména při nevhodném osvětlení, nutíme čočku oka ke zvýšenému zaostřování. Oko se zaměřuje na blízký bod a používá pouze centrální část sítnice. Nepoužívá tu část sítnice, která je určena k vidění do dálky, pro pohyb venku. Tato činnost vyžaduje udržení ostrého sítnicového obrazu, spolu s dalšími rizikovými faktory může přispět k růstu očního bulbu a vzniku či postupnému zhoršování krátkozrakosti a následnému nárůstu počtu dioptrií, domnívá se jedna z teorií, hledajících příčiny růstu krátkozrakosti. Jisté je, že na vzniku krátkozrakosti se určitou měrou podílí i současný způsob života. Vinit však z růstu dětské myopie jen čas strávený u tabletů nebo notebooků není zcela namístě.

„Dlouhým sledováním obrazovky si děti zrak spíše unaví, než úplně zkazí. Únava očí se často projevuje rozmazaným a neostrým viděním. Což může být zavádějící a mnoho lidí si myslí, že jde o oční vadu,“ vysvětluje oftalmoložka Gabriela Pilková.

Tablet namáhá oko víc než počítač

Extrémním případem, který může přivodit dlouhé sledování tabletu nebo chytrého telefonu, je falešná krátkozrakost – křeč očního svalu. Oproti práci u počítače, kde je naše odhadovaná vzdálenost od monitoru sedmdesát centimetrů, pracujeme s tablety ve vzdálenosti zhruba třiceti centimetrů. Děti špatně vidí, někdy se přidá mlhavé nebo zdvojené vidění i zánět spojivek. Dobrou zprávou je, že svalovou křeč uvolní speciální kapky. Nicméně, nejrozumnější cestou je prevence.

Rozhodně neuškodí, když dětem vštípíte jednoduchá pravidla oční hygieny. Konec konců oči stejně jako jiné svaly potřebují procvičit. Způsobů je spousta. Od těch alternativních, jako je v současné době především v USA populární oční joga, jejímž nadšeným propagátorem je „exbeatle“ Paul McCartney, až po jednoduché „pravidlo dvaceti“. Stačí, když si vaše děti dopřejí krátkou pauzu od soustředěného zírání na displej nebo monitor po třiceti až čtyřiceti minutách. Zadívají se na vzdálené předměty a alespoň dvacetkrát za sebou rychle zamrkají. ̈

 

lidove-noviny.png