Chci se objednat

Šilhání se může objevit či vrátit i v dospělém věku

19.02.2015

 

Důvodů, proč člověk šilhá, je několik – neléčená nebo nevhodně léčená tupozrakost v dětství, špatně korigované vysoké dioptrické vady, vrozené vady nervů a svalů, které hýbou okem, nebo úrazy. Pokud se šilhání projeví až v dospělosti, je navíc provázeno dvojitým viděním, které člověka obtěžuje a omezuje v normálním životě.

U malých dětí pomůže mozek

„U malých dětí si s tím mozek poradí, naučí se obraz z uchýleného oka ignorovat a zpracovává pouze správný obraz sledovaného předmětu. U dospělých mozek obraz z uchýleného oka není schopen ignorovat, a tak šilhání většinou provází obtěžující dvojité vidění,“ vysvětluje lékařka Kristina Vodičková z brněnské kliniky Neovize.
Oční odbornice objasňuje, co přesně se s okem, které šilhá, děje: „Pohyb oka je ovládán šesti svaly, dva ovlivňují pohyb oka do stran a čtyři svaly pohybují okem nahoru a dolů. Přesné zaměření obou očí na jeden sledovaný předmět tedy závisí na dokonalé činnosti celkem dvanácti okohybných svalů. Pokud dojde z jakýchkoli důvodů k poruše součinnosti svalů, objeví se šilhání. V naší dospělé populaci se se šilháním můžeme setkat u dvou z tisíce dospělých.“

Šilhání se zbavila po třiceti letech

S tím se celých třicet let prala i paní Hana Kloučková. „Od tří let jsem nosila okluzor (clona, jež zakrývá oko, pozn. red.). Do osmnácti let se mi hodně měnily dioptrie, takže jsem často střídala brýle.
Přes dioptrická skla naštěstí moje šilhání nebylo vidět. Jenomže v dospělosti jsem brýle odložila a šilhání bylo zpět,“ popisuje paní Kloučková.
„Bylo mi hloupé se lidem zpříma dívat do očí. Chtěla jsem svoji oční vadu řešit, ale byla jsem u dvou specialistů a ti mi operaci nedoporučili. Prý hrozilo, že bych viděla zrcadlově. A tak jsem se smířila s tím, že když jsem to nevyřešila jako malá, už se nedá nic dělat. Ale pak jsem někde na internetu našla vyjádření paní doktorky Vodičkové o možném operativním zákroku a to mi dalo naději,“ vzpomíná paní Kloučková a dodává, že hned po operaci litovala, že na ni nešla mnohem dřív.
„Zákroku jsem se bála. Hlavně jsem měla obavy, že neudržím oči v klidu, vadí mi i kapání do oka, takže to bylo trochu nepříjemné, ale stálo to za to. Ten den, kdy mě operovali, jsem šla domů, oko bylo trošku zarudlé, ale viděla jsem normálně. Dřív jsem hodně koukala jen jedním okem, druhé mi dost uhýbalo, ale i to se hned spravilo. Jediné, co mě na tom všem mrzí, je, že jsem na to nešla daleko dřív. Teď se mi nejen kouká, ale i žije daleko líp,“ uvedla.

O možnosti ambulantního zákroku šilhající často nevědí nebo si říkají, že řešit to v dospělosti je už pozdě. „Operaci šilhání provádíme formou jednodenní chirurgie v celkové anestezii. Provedení zákroku není nijak omezeno věkem, takže k operaci je možné přistoupit ve třiceti, ale i v šedesáti letech. Během zákroku upravuji délku okohybných svalů nebo místa jejich uchycení na povrchu oční koule. Po skončení operace pak ještě doladím postavení očí jemným dotažením stehů,“ popisuje Vodičková, specialistka na šilhání.

pravo-logo95.jpg