Chci se objednat

Vstupní vyšetření - zásadní parametr uspokojivého výsledku operace

24.04.2013
Vstupní vyšetření - zásadní parametr uspokojivého výsledku operace

Vstupní vyšetření je nejdůležitějším zdrojem informací pro lékaře posuzujícího zdraví vašeho oka a vhodnost zákroku a způsob odstranění oční vady. Stejně tak pro chirurga, který bude zákrok provádět. Proto je kvalita a rozsah údajů získaných při předoperačním vyšetření tak důležitá.

A množství údajů je opravdu velké.  Od základních údajů o zrakové ostrosti a nitroočním tlaku, přes parametry předního segmentu oka (rohovka, duhovka, čočka) a prověření skutečné velikosti vady až po podrobný popis a prozkoumání tzv. zadního segmentu oka (sítnice, sklivec). Pro vyšetření prvních dvou zmíněných oblastí není třeba oko tzv. rozkapávat – nakapat kapky rozšiřující zornici. Ale pro vyšetření sítnice a odhalení skutečné výše dioptrické vady je potřeba oko nejen „rozkapat“, ale i navodit stav, kdy dojde k „ochrnutí“ svalstva zabezpečujícího zaostřování, tzv. cykloplegie. Stav sítnice je pro posouzení vhodnosti k laserové operaci jedním ze zásadních kritérií.

 

MUDr. Věra Kalandrová, primářka Oční kliniky NeoVize

MUDr. Věra Kalandrová, primářka Oční kliniky NeoVize Brno: „Před refrakční operací je zcela nezbytné zjistit celkovou dioptrickou vadu včetně skryté složky. Jen tak pacientovi doporučíme nejvhodnější řešení i s ohledem na jeho věk a výhled do budoucnosti, který tak velmi dobře odhadneme. Pacienta také můžeme informovat o všech jeho současných možnostech nebo možnostech řešení vady později.“

 

Krátkozraké oko (a nejvíce osob přichází na laserové operace právě s krátkozrakostí) je delší než oko normální. A častěji bývá postiženo vážným onemocnění sítnice. Ta je prořídlá, ztenčená a změny jsou převážně lokalizovány v periferii (na okraji) sítnice. V případě, že by před laserovou i nelaserovou operací bylo, byť ve zcela počínající fázi, přehlédnuto jakékoliv onemocnění sítnice nebo její rizikové periferní degenerace (změny), následky by mohly být fatální – například odtržení sítnice a ztráta zraku. Kvalitní a podrobné vyšetření zvláště periferie sítnice nelze žádnými v současnosti dostupnými metodami provést bez „rozkapání“.

Důležitost vyšetření sítnice před refrakčními zákroky zdůraznil také předseda České vitreoretinální  společnosti (společnost pro léčbu sítnice), Mudr. Jan Ernest, PhD., na konferenci „Live Surgery“, které se konalo v lednu 2013 v ÚVN v Praze.

Pokud se provádí vstupní vyšetření i laserová operace v jeden den, je jasné, že nemohlo být provedeno podrobné vyšetření sítnice v rozkapání. U rozkapaného pacienta nelze provést nejmodernější laserový výkon, protože nefunguje laserový sledovač (eye tracker), který zabezpečuje zcela přesné provedení laserové operace.

 

A co se může stát, když je vstupní vyšetření nedůkladné?

  • Dioptrická vada není odstraněna celá – je nutno opakovat zákrok. Vždy si proto pohlídejte, zda dokorekce (doplňková laserová léčba - druhý zákrok) je zahrnut již v základní ceně zákroku nebo ne. Dokorekcí se může původní cena zvednout až na dvojnásobek!
  • je odstraněno více dioptrií, než bylo třeba – pak se vám objeví najednou vada přesně opačná. V takovém případě je dokorekce ještě složitější. A vám mohou zůstat brýle do blízka nebo do dálky.
  • Projeví se neodhalené onemocnění sítnice – trhlina, odchlípení sítnice, krvácení do sklivce a jiné problémy, které se projeví zhoršením vidění nebo i ztrátou zraku.

Oko je velmi citlivý orgán a pro naše vnímání zásadní. A proto při volbě pracoviště, kterému svěříte péči o něj, zvažujte každý detail. Jedním ze zásadních je právě kvalita a důkladnost vstupního vyšetření. 

 

A jak tedy takové vstupní vyšetření probíhá?

Vstupní vyšetření před laserovou oční operací můžeme rozdělit na několik částí:

  • anamnéza (zjištění vaší zdravotní a oční historie),
  • vyšetření zrakové ostrosti a změření očního tlaku,
  • vyšetření tloušťky, zakřivení a průměru rohovky ,
  • vyšetření binokulárního vidění (spolupráce obou očí) a subjektivní refrakce optometristou pomocí zkušebních brýlí nebo moderněji pomocí počítačového foropteru,
  • vyšetření okolí oka a předního segmentu oka ( rohovka, přední komora, duhovka, čočka) ,
  • vyšetření očního pozadí (sítnice a sklivce, zrakového nervu – místa nejostřejšího vidění) lékařem.

Anamnézu provádí odborně vyškolená sestra i lékař. Cílem je zjistit tyto informace:

  • jakého charakteru jsou současné obtíže, které pacienta přivádí,
  • informace o současném a minulém vývoji oka, zraku, zrakové vady,
  • informace o očních operacích, úrazech a léčbě,
  • celková onemocnění a léky, které by zdravotní stav oka a jeho jednotlivých tkání, oční vadu samotnou a pooperační vývoj mohly ovlivnit,
  • jelikož mnoho těchto nemocí má genetickou souvislost, je pro lékaře velmi přínosné dozvědět se informace o celkových a očních nemocech i u nejbližších příbuzných pacienta.

 

Součástí vstupního vyšetření je také řada přístrojových měření:

  • autorefraktometr- změří objektivně dioptrickou vadu oka,
  • keratometr - změří zakřivení rohovky
  • bezkontaktní, případně aplanační tonometr - změří nitrooční tlak,
  • pentacam -  moderní zobrazovací přístroj pro přední segment oka. Ze získaných obrázků dokáže podrobně numericky popsat nepřeberné množství parametrů včetně mapy tloušťky rohovky, přední komory, topografie rohovky, čirost a případné opacity (zákalky) čočky atd.
  • aberometr - změří vlnoplochu nepravidelnosti celkového optického systému oka včetně aberací vyšších řádů.  Diagnostikuje tak nejen samotnou dioptrickou vadu oka, ale i aberace vyšších řádů. To jsou vady, které se obtížně popisují, nelze je konvenčními korekčními pomůckami (brýle, KČ) korigovat, ale mohou být významným faktorem zhoršujícím kvalitu vidění, především v kombinaci se širokou zornicí (mladí lidé, genetické dispozice, za šera…).

Mgr. Ondřej Vlasák, při vstupním vyšetření

 

 

Dále pacienta vyšetří optometrista, který zjistí nejlepší dioptrickou korekci a zrakovou ostrost obou očí pomocí moderního přístroje foropteru, vyšetří schopnosti prostorového vidění, spolupráce obou očí, oční dominanci, rovnováhu okohybných svalů, event. kontrastní citlivost.

 

 

 

Následně je pacient sestrou „rozkapán“ – sestra pacientovi do oka nakape kapky, jejich účinku je dosaženo za přibližně 40 minut.  Aplikované kapky mají na oko dva důležité účinky:

  • rozšíření zornice (tzv. mydriáza). Aby lékař mohl přesně a pečlivě vyšetřit oční pozadí, je nutné, aby byla zornice co nejširší a aby se při vyšetření štěrbinovou lampou zornice nezúžila – a to lze pouze při „rozkapaných“ očích. Proto po vstupním vyšetření nemůžete řídit auto. Zornice vám nebude reagovat cca dalších 10-24 hodin.

Vyšetření sítnice bez rozkapané zornice je téměř nemožná      Zornice po rozkapání - lékaři může kvalitně vyšetřit sítnici

Vyšetření sítnice bez rozkapání je téměř nemožné   Přes rozkapanou zornici lékař podrobně vyšetří sítnici.

  • uvolnění akomodačních svalů (tzv. cykloplegie). Důležité pro odhalení skrytých dioptrií, které mohou být kompenzovány trvalým zvýšeným úsilím akomodačních svalů u pacientů s vrozenou dalekozrakostí. Naopak u pacientů , kteří mají krátkozrakost, může být tato vada ve výjimečných případech způsobena trvalým napětím zaostřovacích svalů i v případě, že pacient dioptrickou vadu nemá. Příčina může být neurologická nebo ve skrytém šilhání. Pokud je tento krok podceněn, pak po refrakčním zákroku dioptrie „zůstanou“ nebo vzniknou nové a pacient může mít po laserové operaci ještě větší obtíže než před ní. Pacient pak musí po čase na zákrok znovu, pokud jej vůbec v takovém případě ještě lze provést.

Podrobné vyšetření stavu sítnice provádí odborný oční lékař a je nutno mu věnovat náležitou péči, protože změny na sítnici způsobené různými chorobami obvykle nelze napravit a způsobují zhoršení vidění, výpadky v zorném poli nebo dokonce ztrátu vidění.

Po vyšetření sítnice, zadního segmentu oka, rozhovoru s pacientem lékař doporučí nejvhodnější způsob léčby dioptrické vady. Případně další léčebné postupy.

Celý proces trvá přibližně 2-3 hodiny a jeho výsledkem jsou perfektní podklady pro zdárné provedení operace.

Operace samotná může proběhnout hned v následujících dnech, ne však ve stejném dni jako vyšetření. Toto drobné zdržení je ale velkým přínosem pro bezpečí vašich očí. Spěch v tomto případě skutečně není na místě a všichni rozumní by se měli řídit „Spěchej pomalu“, aby nemuseli svého spěchu záhy litovat.